Varhany v kostele Sv. Mikuláše v Hnidousích

Ačkoliv kostel v Hnidousích stojí od roku 1914, varhany v něm nikdy nebyly a hrávalo se zde na harmonium. Teprve v létě roku 2001 sem byly po opravě převezeny varhany ze zdevastovaného kostela z Kmetiněvsi u Slaného.

Technické údaje

Rejstříky I. manuálu:

Principál 8´, Kryt 8´, Viola Gamba 8´, Oktáva 4´, Mixtura 3x

Rejstříky II. manuálu:

Principál Italský 8´, Flétna 4´, Salicionál 8´

Rejstříky pedálu:

Subbas 16´, Cello 8´

Rozsah manuálů: C - f3

Rozsah pedálu: C - e1, chromaticky

Traktura: pneumatická

Vzdušnice: kuželová (od opravy v r. 2001), s rejstříkovými kancelami

 

Jak varhany fungují

Stlačený vzduch pro píšťaly varhan se shromažďuje v zásobním měchu, kam jej dodává elektricky poháněný ventilátor. K píšťalám je vzduch přiváděn pomocí vzdušnice (dřevěný "vzduchovod"). Vytáhneme-li rejstříková táhla některých rejstříků, otevřou se na vzdušnici příslušné ventily, kterými vzduch proudí do tzv. kancel, jimiž je přiváděn ke všem píšťalám zvoleného rejstříku. Stiskneme-li nyní libovolnou klávesu na hracím pultu, otevřeme v kancelách všechny ventily, které odpovídají zvolenému tónu. Následně se ozvou příslušné píšťaly navolených rejstříků. Jiné varhany mohou mít uspořádání odlišné.

Popisované varhany mají pneumatickou trakturu, která se v době jejich vzniku s oblibou používala. Traktura je název pro zařízení, které slouží k ovládání ventilů vpoušťejících vzduch do píšťal. V našem případě jsou táhly z hracího pultu ovládána pneumatická relé, která jsou propojena hadičkami s dalšími relé ve varhanní skříni. Ta přivádějí opět hadičkami stlačený vzduch k malým míškům, ovládajícím ventily.

Varhany byly původně vybaveny tzv. membránovou vzdušnicí, ale její oprava nebyla díky značné schátralosti možná. Při jejich opravě v roce 2001 byla proto původní vzdušnice nahrazena vzdušnicí kuželovou (ventily na takové vzdušnici mají tvar kuželek).

Opravu Vanického varhan v roce 2001 provedla společnost Organa.

 

Odkazy

Zajímavé stránky o varhanách:

Malá encyklopedie varhan

Varhany pocházejí z 20. let 20. století, kdy byly postaveny varhanářskou firmou Josef Vanický Třebechovice. Jedná se tedy o relativně nepříliš starý nástroj a je jistě zajímavé je, že ačkoliv původně pro kostel v Hnidousích nebyl určen, jeho věk mu zcela přesně odpovídá. Hnidousy jsou od roku 1949 jednou ze dvou čtvrtí Švermova, jenž se v roce 1980 stal součástí Kladna.

 

Době stavby odpovídá i celkové řešení varhan. Jejich píšťaly jsou umístěny v historizující skříni, vedle nížstojí dvoumanuálový hrací pult. Varhany mají celkem 10 rejstříků, z toho 5 přísluší prvnímu manuálu, 3 druhému a 2 pedálu. Jednotlivé rejstříky se mezi sebou liší sílou a barvou tónu a případně i jeho výškou - podle toho pak rozeznáváme rejstříky znějící v základní poloze a rejstříky znějící například o oktávu výše nebo níže (v tomto směru existují i další možnosti, těch ale v popisovaném nástroji nebylo využito). Podstatný vliv na zvuk má také vlastní technické řešení nástroje.

Volbu rejstříků provádí varhaník vytažením táhel, umístěných na hracím pultu vedle manuálů. V tomto případě najdeme táhla rejstříků pro hlavní (spodní) manuál vpravo, pro II. manuál a pro pedál vlevo. Na I. manuál s doprovodem pedálu se například hrají písně při mších, pro tišší hru (například doprovod sólového zpěvu) se naopak obvykle volí II. manuál.

Rejstříky I. manuálu:

Principál 8´ je, jak název napovídá, jedním z hlavních rejstříků. Jeho hlas je plný, silný. Osmička s čárkou v názvu značí, že jde o tzv. osmistopý rejstřík, což znamená, že je v základní poloze - jinými slovy: tón, který se ozve, odpovídá stisknuté klávese.

Kryt 8´ patří mezi píšťaly kryté, shora uzavřené. Kryté píšťaly mají při stejné výšce tónu poloviční délku oproti píšťalám otevřeným. Tento rejstřík je nejtišší z I. manuálu a zní příjmně měkce.

Viola Gamba 8´ patří mezi tzv. smyky. To jsou píšťaly užší než principálové a mají trochu ostřejší zvuk, připomínající zvuk smyčcových nástrojů - odtud jejich název.

Oktáva 4´ patří mezi principály a jde o čtyřstopý rejstřík. Zní o oktávu výše, než by odpovídalo stisknuté klávese. Při použití s osmistopými rejstříky zvuk varhan příjemně projasňuje. Proto ji při silnější hře téměř vždy používáme.

Mixtura 3x, tedy trojnásobná mixtura, je tvořena třemi řadami píšťal ve vysoké poloze. Tento rejstřík tvoří tzv. zvukovou korunu a nelze jej používat samostatně . Zvuku varhan dodává lesku, vytváří takový ten charakteristický slavnostní zvuk.  

Rejstříky II. manuálu:

Principál Italský 8´ je hlavním rejstříkem II. manuálu. Jeho zvuk je střední síly a je velmi příjemný.

Flétna 4´ je ve čtyřstopé poloze, čili zní o oktávu výše, než odpovídá stisknuté klávese. Její zvuk je měkký, široký. Flétny jsou charakteristické tím, že jejich píšťaly jsou širší než píšťaly principálových rejstříků.

Salicionál 8´ je nejtišší rejstřík z celých varhan. Patří mezi smyky. Samostatně jej lze použít například k takovému tichému podbarvení atmosféry.

Rejstříky pedálu:

Pedál má jen dva rejsříky. Tím hlavním je Subbas 16´. Je to šestnáctistopý rejstřík, zní tedy o oktávu níže než osmistopé rejstříky a krásně se na něj basuje. Jeho zvláštností je také to , že je tvořen řadou dřevěných krytých píšťal, zatímco všechny ostatní rejstříky mají píšťaly kovové.

Druhým rejstříkem pedálu je Cello 8´. Patří mezi smyky. Je vlastně jedinou volbou v případě, že nechceme použít pedálovou spojku.

Pomocná zařízení

Tím se dostáváme k posledním ovladačům na hracím pultu nebo spíš pod ním, a to jsou spojky. Ovládají se nohama. Nejdůležitější z nich je pedálová spojka. Právě proto, že pedál má jen dva rejstříky a jeho zvuk by tak byl poměrně chudý, můžeme při použití pedálové spojky využít při hře na pedál rejstříky I. manuálu. Obráceně to neplatí, při hře na manuál rejstříky pedálu nikdy nezazní. Další spojkou je manuálová spojka, umožňující při hře na I. manuál využívat i rejstříky II. manuálu. Pokud jsou v činnosti obě spojky, rozezníme pedálem všechny navolené rejstříky.

Další spojkou je oktávová spojka. Při jejím sepnutí zní kromě píšťal odpovídajících stisknutým klávesám i píšťaly znějící o oktávu výše (v navolených rejstřících) - což pochopitelně neplatí pro nejvyšší oktávu, neboť nad ní již další píšťaly nejsou. Používá se spíš výjimečně. Dále jsou k dispozici 3 předvolené kombinace rejstříků (piano, mezzoforte, forte), umožňující pomocí zapnutí určitých rejstříků měnit dynamiku. Ale příjemnější volbou je navolit si tu správnou kombinaci ručně, a tak praktické využití má jedině kombinace forte, neboť umožňuje snadno přejít na hru plným strojem, kdy znějí všechny rejstříky.